27.1., úterý: Všechno nebo nic

Byla jsem tam. Oficiálně potvrzeno: 6 týdnů a 3 dny. Taky se mě ptala, kdy jsem měla menstruaci naposled. No vím já? Už asi 2 nebo 3 týdny panuje stav, kdy mám periodu tak 3 dny v týdnu průměrně. Poslední normální? Tak okolo 15.12., možná i dřív. Z fleku fakt nevím. Budu si muset domluvit termín na miniinterrupci a do té doby mám čas přemýšlet. Ale je vůbec o čem, když jsem "to" nechtěla? Moje gynekoložka bude mít následující skoro 2 týdny dovolenou, takže pokud budu mít dotaz, mám smůlu. Říkala ale, že platí pravidlo všechno nebo nic. Jestli ho ten chemickej koktejl doteď nezabil, neublížil mu. Zatím žije. Zatím. Ještě frčím pro heparinové injekce. Všichni mě uklidňujou, že to bude dobrý, jen si nejsem jistá, jestli zrovna tohle potřebuju slyšet. Jsem v rozpacích. A otce dítěte bych nejradši umlátila tužkou na oči. Chce se sejít a promluvit si. Je vůbec o čem?! Má partnerku a já jsem sama! Zbytečná komplikace! A navíc začnu oblízat kdoví jaký doktory zase. Ještě, že jsem si před týdnem koupila kalendář, tento týden je tam nějakej malej teddy králík, mám si kam zapisovat všechny tyhle pochůzky. Králíci. Ti se taky množí jak .. jak králíci. Taky si teď tak připadám. Máma zaječice. No ale byl to jedinej relativně normální kalendář, co se dal v lednu splašit. Receptář za 50 korun. No nekupte to.

Mojí mamince jsem nechtěla nic říkat, ale je to zdravotník – farmaceut. Potřebovala jsem sehnat ten heparin. Samozřejmě, že se zajímala, proč jsem najednou na heparinu. Ptala se, jestli mám nějaký akutní zdravotní problém a po mojí kladné odpovědi následovala přímá otázka: Ty jsi těhotná? No, řekněte sami – může už člověk lhát a zapírat, když byl takto odhalen? Nechápu, jak na to přišla. Prý jí byla podezřelá miska v koupelně, tak se dovtípila, že asi na moč kvůli testu. Jak to dokázala z jedné misky odhalit, když doma se věčně válí všude možně něco? Říkala, že jsem prostě její dítě, tak to poznala. Prý si doma promluvíme. Promluvily jsme si. Mám její podporu, ať se rozhodnu jakkoliv.