4.2., středa: Úchylka

Nejspíš jsem to doteď ani neříkala, ale kdejaký smrady mi dělají čím dál hůř, by se jeden zeblil. Tak třeba moje milované ručně vyráběné sýry. No, ty teď nemůžu cítit ani z bezpečné vzdálenosti deseti metrů. Smrad králíka na chodbě (ne toho králíčete v břiše, ten zatím bohudík nesmrdí) mi vadí. A objevila se u mě úchylka. Jsem prostě zvrhlá mamina. Moje úchylka se jmenuje: Džusy. Nejlíp pomerančové. Jsem schopná kdykoliv během dne sbalit auto a jet si pro džus do obchodu do jedné ze sousedních dědin. Když ho miluješ, není co řešit. Moc chutná úchylka.