11.2., středa: Den D

Zvláštní to den hned z několika důvodů. Měli mi dnes odsát aliena. No, zatím si tím rozhodnutím pořád nejsem úplně jistá, snad se časem ukáže, že to bylo správný. Zázrak, jak včera říkala paní doktorka, to je. Chemií se ho snažili vyštvat, ale von né, se tam uhnízdil a navíc prospívá. Nechápu, jak se mu to povedlo, ale je obdivuhodný, jakou vůli žít ten malej tvor doteď ukázal. Tak jsem se rozhodla dát mu šanci ukázat mi, co v něm je. Je to malý bojovník. Bojovník .. Vzhledem k mému maďarskému příjmení jsem se rozhodla, že bude mít maďarský jméno. A rozhodla jsem se začít mu říkat Attila. Mamce se ten nápad okamžitě zalíbil. Ale jeho taťka se už skoro týden neozval, tak je mu asi jedno, jestli jeho dítě ještě žije nebo ne. No, jeho problém, on pak bude v šoku. Dám mu ještě čas a pak se ozvu sama.

No a taky jsem nebyla včera na té interně, tak jsem se tam dovalila dnes, aby mi suše sdělili, že mám přijít v úterý mezi 14-16, že takto ordinuje cévař. No, fajn, co by člověk pro své zdraví neudělal.