23.2., pondělí: Síla vůle

Dneska se ukázala síla vůle. Už v průběhu odpoledne jsem dostala docela chuť na zmrzku. Ňák se mi nechtělo jít hned a vzpomněla jsem si až v pět odpoledne. Obchod zavřenej, auto nepojízdný .. Resp. není ve stavu, že by se nerozjelo, ale přeci jen to ještě chce úpravy. Musela jsem přesvědčit celý lidstvo, že na tu zrmrzku prostě chuť nemám. A že to byla fuška! Tím lidstvem myslím sebe a Attilu samozřejmě. Mise úspěšně splněna! No a těhotnej vorvaň už si radši oblíkl trochu volnější džíny dneska. Ne že by předchozí už nedopnul, ale moc to tlačí na břicho a to vorvaňům (těhotným) nedělá dobře.

Večer zavanul na chodbě nějakej smrad, což se neobešlo bez mojí reakce. Žaludek začal pomalu, ale jistě pumpovat, a bohužel nezastavila jsem ho v činnosti. A bohužel tím, jak chodím doma s rozpušteným hárem, tak si pozornej čtenář domyslí, kde to skončilo. Ano, správně, na triku. A na těch vlasech, kerý jsem pak radši opláchla. Nepředpokládala jsem totiž, že by mi v dalším průběhu večera přišla ještě chuť na natrávenej rohlík s kakaem.