24.3., úterý: Pochůzky

Dnešek byl vyloženě vyřizovací den. Moc se mi nechtělo z vyhřátého pelíšku, jak tomu pověstnýmu králíkovi, kerýho chtěl kouzelník Pokuston určitě sežrat, tak tam radši zůstal. No, ale nakonec jsem se vykopala, zašla vrátit tu baterku, zkásla jsem zpátky prašule a hurá na nákup. Co je ovšem nepochopitelný, tak jak člověk jako já, kerej celej život považuje vývary jen za omaštěnou vodu a radši se dycky napil obyč vody před jídlem, tak jak takovej člověk na tuhle mastnou vodu mohl sakra dostat chuť. Je to pravda už pár dní, co mě tahle myšlenka na vývar tíží. Babička sice dělala v nedělu hovězí, ale ten já neci. A i ten kuřecí budu muset udělat tak, aby nebyl silnej, ale tak akorát. No, takže jsem využila svého nákupního dne a mimo naprosto legendárních malin jsem si nakoupila i ingredience na vývar. Zeleninu, kuřecí krky a křídla a nádherné babiččiny nudle. Nevím sice, čí babička je dělala, moje teda ne, i když si kdysi do polívek dělávala svoje. Vlastní těstoviny jsem už kdysi zkoušela a byly dobrý, zvládla bych i nudle, ale nechce se mi. Polívkové nudle nejsou těžké, ale musí se ještě sušit a to je na dlouho. No co, využiju k tomu cizí babičky.