26.2., pátek: Zuby

Moje zuby jsou opravdu kapitola sama pro sebe. Na podzim jsem musela na pohotovost poprvé, nedávno jsem byla podruhé, a dneska mě ty potvory chytly zas. Takové problémy jsem s nima nikdy neměla. Nejhorší je, že nemám vůbec čas to řešit. Nemám vlastně vůbec čas řešit sebe a cokoliv, co se mě týká. Funguju pod práškama, ale zabírají a to je hlavní. Kruci, už to fakt musím začít řešit. Potřetí se mi na pohotovost vážně nechce. Hned v pondělí volám. Určitě.

Abych přišla na jiné myšlenky, vybavuju si pondělní koupání. Bylo to super. Bea se sice nejdřív tvářila jako by ji ta voda chtěla sežrat, ale pak se uklidnila a nakonec se jí to i líbilo. Na první pokus jsme tam daly i s babičkou asi hodinku, což není vůbec špatné. Ratolest ale začla být v šatně neklidná, takže jsem se rychle převlékla, sedla si s ní bokem a začla jsem kojit. Kolem chodili pánové (šatny jsou tam společné), ale mně je to nějak jedno, což asi moje maminka nechápe, protože za mnou okamžitě letěla s ručníkem a začla nás zakrývat. No, nicméně, dorazily jsme k autu a ve vteřině, co jsem ji dala do sedačky, byla tuhá. Takže takhle na ni, na potvůrku! Utahat ve vodě. Heuréka, v dohledné době jdeme zase!!